Německý boxer EASY & CRAZY & HAPPY

První prodloužený květnový víkend

Ve čtvrtek na svátek jsme jely s paničkou na trénink coursingu. To jsem vyštěkala tu. V sobotu jsem byla s paničkou na nevydařených závodech v Radslavicích. Více informací a nějaké fotografie naleznete zde a v neděli jsme měli rodinný výlet. Jeli jsme fandit strejdovi na závody do Kralína. Něco málo z toho nejdete tady.

Dneska panička ještě přihodila pár foteček co se dělo v mezičase na Šlapanické voříškiádě. A taky můžete kuknout na rubriku Plánujeme. Uvidíte, jak máme bohatý program na květen.

Larinka a Vanilka

Dneska (28.4.2008) hned jak dojela panička z práce nás navštívila teta Katka s Larinkou a šly jsme společně se sousedkou a Vanilkou na krásnou slunečnou prochajdu. Panička foťák tentokráte nevzala, ale teta Katka ano a spoušť jí jen střílela. Takže pár jejích foteček naleznete zde. 

Šlapanická voříškiáda 27.4.2008

Dneska jsem jela na moji první výstavu pejsků bez PP do Šlapanic. Podrobnější info a fotečky naleznete zde.

1. Special coursing německých boxerů

Dneska jsem jela s paničkou na tuhle zvláštní akci. Všichni jsme se modlili (panička s tetou Marťou do noci u vína), aby nám předpověď počasí nevyšla a bylo líp, jak rosnička hlásila. A ono opravdu. Počasí nám přálo tak krásně, že si dobrovolníci zaběhali dokonce třetí běh. Po cestě domů začalo dost pršet, což nás potěšilo, že jsme to stihli tak, tak. Fotečky a nějaké povídačky najdete zde.

Canisterapeutický certifikát

Dneska jsme s paničkou podnikly hned dvě výpravy. Dopoledne jsme jely do Brna do KK Zetor "hravě" složit canisterapeutickou zkoušku. Nějaké fotečky naleznete zde. A poté jsme jely na společné venčení do Otnic spojené s loveckým výcvikem, který se naštěstí placatky netýkal. :o)  Nějaké foto tady. A zítra se už moc těšíme na coursingový trénink.

Coursingový certifikát

Tak od dnešního dne se můžu již chlubit, že jsem ne jen splnila podmínky, ale dokonce už vlastním coursingový certifikát.

Velikonoční pondělí

Dnešní nevšední den jsem zažila mega výlet. Ostaní, včetně foteček naleznete zde.

A stejně tak jsem zažívala každý den super venčeníčka, které naleznete ve fotogalerii prochajdy.

Dnes 21.3.2008 vážím už 29,5 kg.

A v kohoutku měřím cca 57 cm.

.

To už jsem kus placatky,že?

.

Je pravda, že panička už mě sotva unesla, když se mnou stála na váze.

VESELÉ VELIKONOCE

Coursing 16.3.2008

Tak dneska jsem jela na coursing až do Slavětína u Slavonic. Cesta byla dlouhá, ale stála za to. Krásně jsem si odběhla 2 licenční párové běhy (první s jedním parťákem a druhý dokonce hned se třema-běžely jsme 4 fenečky společně, neboť počasí nám zrovna moc nepřálo a takhle to utíkalo rychleji), takže už jsem splnila všechny podmínky pro získání coursingové licence. Byla to úplná hračka. Pár foteček naleznete zde. :o)

Venčení Kuřim

Dneska (15.3.2008) jsem jela společně s paničkou, tetou Věrkou a Davym na procházku za tetou Weru a jejíma psíma slečnama. Počasí nám opravdu krásně přálo, tak jsme si užili překrásnou prochajdu. Už se těšíme na další setkání a to snad už i s Charlottečkou.

Canisterapie

Tak si představte, že mě moje panička přihlásila na 5.dubna 2008 na nějaký canisterapeutický zkoušky. Vůbec nevím, co tam po mě budou chtít. Prý se se mnou budou mazlit a hladit. Taky budu muset prý být poslušná a hodná. Tak nevím. No ale už se těším, až je tam všechny radostí poprskám a poslintám. :o) To mi jde ze všeho nelíp.

Coursing poprvé v roce 2008

Tak dneska (20.2.2008) panička konečně vložila poslední fotečky z coursingu MSC v Radslavicích a s BCC v Brně Medlánkách. Byl to opravdu krásný víkend. A musím se pochlubit. Už mám splněny 2 běhy na licenční zkoušku. Na poslední běh jsem nahlášená na 16.3.2008 do Slavětína a pak světe div se. Bude další placatka s licencí.

:o)

Tetička Jessy

Dneska 15.2.2008 jsem s paničkou a pánečkem navštívila můj rodilý domov. Setkala jsem se tu se svým tatínkem (moc se mi to nelíbilo-pořád se na mě hrnul,nevím co čekal) a s tetičkou Jessy, pro kterou hledají nový domov. S paničkou jsme si myslely, že by mohla jet s náma, ale bohužel tetička Jessy se nestala naším novým členem rodiny. Důvodů bylo prý hned několik. Bylo mi jí moc líto. Má už 7 let a je celičká šedivá a z naší přítomnosti jí nebylo nejlíp. Chtěla raději být se svojí smečkou na dvorku, jak s náma. A k mému velkému smutku jsem se dozvědila, že loni tragicky zemřela moje maminka Betynka. :o(

Tak tak dopadl dnešní výlet. Ach jo. Raději jem měla zůstat doma.

Krásného Valentýnka Easynko

Prochajda v Otnicích

Dneska (3.2.2008) jsem opět s paničkou, jakožto každý víkend, navštívila svoji tajnou lásku Davyho a jeho "sestřičku" Charlottku v jejich novém domečku. A nebyla jsem sama. Navštívilo je ještě dalších 6 psích slečen. Jak říkala panička, tak to tam bylo doslova přemaďarováno. Čtyři maďarský slečinky (Aimee, Boruška, Jašika a Sindy), labradorka Charlottka, irská setřice Daisy,němka Kora a můj maďárek Davy dělali společnost jediné nelovecké, ale zato placaté rase. Jak jinak než mě, beručce, zaltíčku, lásečce, placatěnce nejkrásnější. :o) Počasí nám opravdu přálo a tak jsme si všichni zažili mnoho legrandy.

Nové "skoro" kamarádky

Tak jak mi panička neustále říká, že by byla ráda, kdybych měla nějakou placatou kamarádku, tak včera podnikla první krůčky k tomu, aby se sen stal skutečností. Moc jem jí nevěřila kam jede, ale když dojela domů, tak byla opravdu plná cizích, za to opravdu voňavých pachů. Až tak moc, že mě to znepokojovalo a cítila jsem se dotčená jen při tom pomyšlení, jak se s někým cizím tak moc mazlila, že voněla i za ušima. :o( Tak jsem smutně a uraženě ležela v pelíšku a přemýšlela jsem o tom, zda mě opravdu chce vyměnit za jinýho pejska, když občas (nemůžu přiznat že skoro pořád) utíkám přes nový plot (taky nechápu, proč mi ho v létě dělali,dá mi moc práce v něm udělat díru) k souseddům za Vanilkou (RR). Ale panička za mnou přišla, lehla si ke mě a vykládala mi o placatých holkách Dizzy a Boogie. Prý to jsou krásný boxerky, který bydlý nedaleko od nás a když budeme všechny placatky hodný, tak nás zkamarádí (což by se mi moooc líbilo). Tak hlavně Boogi, až se poprvé setkáme spolu a doufám, že to bude už brzo, tak mě měj ráda tak jako jsi měla ráda paničku včera. :o)

Smačka lovečáků a jedna placatka

Dneska jsem s paničkou opět navštívila nové bydliště Davyho a Charlottky. A nebyla jsem sama, kdo přijel na krásnou prochajdu. Přijela i teta Weru se strejdem a se svýma krásnýma čtyřnohýma holkama Boruškou a Koruškou. Tak tentokrát jsme byli taková trošku větší smečka. Prohnali jsme hodně bažantíků, viděli zajíčky a moc srneček.

Bohužel jsme potkali i některé trošku starší mršiny jak pérnaté, tak i dvě srnčí. A tady i vidíte, jak si zbytek jednoho zajíčka nesu. Hlavně ať mě nikdo nevidí a nevezmou mi tu dobrůtku. Tak děkujeme všem, kdo to s náma vydrželi a tetě Weru za krásnej dáreček pro paničku. Moc se jí to líbí. A snad se zase brzo někde potkáme. Už teď se na Vás všechny moc, moc, moc těším a slibuji, že budu hodná. :o)

Návštěva

Je to neúnosné. Odstěhování mého zrzavečka se nedá vydržet. Je mi opravdu moc smutno. Panička se na moje smutné očička už nemohla dále dívat. Tak hupky, dupky do kufru do auta a o víkendu byla krásná procházka s Davym a Charlottkou v jejich novém domově. Uvítání bylo opravdu veliké. A procházka nezapomenutelná.

Všichni čtyřnožci jsme měli pořád moc práce. Bylo toho hodně na prozkoumání nového prostředí, tak se nám to všem moc líbilo. Myslím, že i panička, teta Věrka a strýc Peťulka byli spokojeni. Krásné louky, křoviska plné běhajících a létajících aportíků a dokonce i rybníček. Prostě paráda. Asi sem budeme jezdit častěji. Nějak mě to všechno unavilo a takhle jsem potom doma odpočívala. :o)

Smutním

Ano, je to tak. Moc mě bolí moje srdíčko,celý tělíčko (28,6 kg-takže docela dost bolesti). Včera (9.1.2008) se mi nadobro odstěhovala :o( moje jediná, největší, tajná, zrzavá láska Davy.

Jak jsi mi to mohl udělat? Kdo se mnou teď bude běhat kolem bytovek? S kým budu chodit na procházky a sledovat ho, jak krásně vystavuje bažantíky a zajíčky? Bez tebe to už nebude nikdy ono. Prožila jsem s tebou celé moje dětství. V dobrém i zlém jsme byli vždy spolu a stáli jsme při sobě. Ách jó.

Vánoce 2007

Letos jsem musela být moc,moc,moc hodná. Tolik hraček a dobrůtek co jsem od Ježíška dostala. No prostě úžasné.

PF 2008

VESELÉ VÁNOCE A ŠTASTNÝ NOVÝ ROK 2008 Vám všem přeje Easynka, panička Zdeňulka, Lupínek, Mikinek a Čičinka

Výlet

Dnešní, poslední (páteční) den paniččiné dovolené jsme si udělali krásný výlet zamrzlou krajinou v okolí brněnské přehrady. Panička domluvila na prochajdu zrzavca Davyho a zavezla nás do krásného listnatého lesa, kde jsme poletovali společně se sněhovýma vločkama. Tak moc se nám to pesankům líbilo, že jsme se rozhodli, že ani paničku nebudeme moc zlobit, aby nás příště zase vzala společně a nebála se nás pustit. Běhali jsme po lese, honli se v listí, skotačili na louce a večer jsem byla opravdu krásně unavená. Pohybu bylo opravdu dostatek, tak nám ani nevadil mrazík, který paničce pěkně upravil tvářičky do červena. Roztávala doma ještě hodně dlouho. :o) Už teď se těším na další nečekanou akci, kterou moje nejhodnější adoptivní dvounohá maminka vymyslý. A že se snaží.

Zrušení akce 

Vzhledem k dlouhodobě nepříznivému počasí a velmi nepříznivé předpovědi počasí na neděli 25.11.2007 se 1.Special coursing německých boxerů ruší a přesouvá na jaro 2008.

První úspěch

Dnes jsem získala krásné ocenění na mém prvním závodě v coursingu. Podrobné informace a fotografie naleznete zde.

Panička by tímto chtěla poděkovat všem, kdo na sportovním areále v Šaraticích umožnili Easulce veškeré míčové hry ve společnosti dvounohých hráčů, protože i jim vděčíme za dobrou kondici naší placatky. Všem Vám DÍK. To zlato je i tak trošku nás všech.

Hotovo

Tak už to má konečně Čičinka za sebou. První (páteční) noc pro ni byla katastrofální. Pořád sebou mlátila, padala a dělala kotrmelce a ještě u toho divně křičela. Panička ji neustále utěšovala, tak jako mě, když jsem byla po operaci. A dokonce se mnou ani nespala v garáži, ale zůstala s paničkou doma. Bylo mi po ní celou noc smutno. Neměl mě kdo hřát v pelíšku. Ale dneska ráno (sobota) už byla venku a dokonce pobíhala po zahradě. Ještě to sice není taková rychlost jako dřív a zatím ani neleze po stromech, ale to určitě brzo napraví. Za 10 dní pan doktor vytáhne stehy a pak bude zase jako rybička. A hlavně jí už celý život dají pokoj kocouři a nebude běhat za Micourem.

Paní ošetřovatelka

Na pátek 2.11.2007 má domluvenou moje milovaná Čičinka kastraci. Už se z ní stává velká holka a poslední dobou pořád někde běhá se sousedovým Micourem, kterýho já tak nemám ráda. A ještě u toho pořád tak divně řvou. To se jim musí zatrhnout. Tak o víkendu budu moji malou adoptivní dcerušku ošetřovat. Moc dobře si pamatuji, jak bylo po kastraci mě, tak se jí budu snažit to ulehčit. 

Odložení dnešního závodu 28.10.2007

Z důvodu nepřízně počasí v rámci zachování zdraví páničků i pejsků, byl dnešní závod "Podzimní zajíc" zrušen a přesunut na nový termín a to na 11.11.2007. :o( Teď můžeme jen doufat, že nebude ještě hůř jak dnes.

Závod se z Lednice taktéž přesune na dráhu na Panské Líše a to z důvodu, že i kdyby počasí nepřálo, podloží téthle dráhy díky svažovitému terénu umožní odběhat i v horším počasí, protože voda nezůstává stát a stéká dolů. A také je zde možnost parkovat přímo u dráhy, takže nás pejsky můžete nechat schované uvnitř v teple aut.

Hrátky s čertem

Chcete vidět, jak si hraji s naší Čičinkou? Tak mrknite do fotogalerie do rubriky Drsnej trhač. :o)

Nemoc

Je to smutné, ale je to tak. Dneska ráno (8.10.2007) mě schátilo virové onemocnění tzv. "psincový kašel". Ale už jsem byla u pana doktora, tak snad to bude brzy vpořádku. Dostala jsem antibiotika ( do soboty Ciprinol 250 - 2x denně 1 tabletu  a NOROCLAV jen 4 tabletky ), ještě mi panička koupila vitamíny pro pejsky, bromhexinové kapky, vitamín C a vaří mi průduškový čaj a pak doufám budu ladit formu na klubový závod BCC.

Závod

Dneska jsem se dozvěděla krásnou novinku. Panička mě přihlásila na klubový závod "Pozimní zajíc 2007", který pořádá brněnský coursing club dne 28.října 2007 v zámeckém parku v Lednici. Začátek akce je v 11:00 hod. My zde budeme o něco dříve, aby jsme včas stihli přejímku účastníků. Tak kdo máte chuť podpořit Vaši "zlatou" Easulku a nemáte ještě na uvedený termín co dělat, tak jste všichni strdečně vítáni.  :o)

Coursing

V rubrice coursing první zkušenost jsem vyštěkala vše, co pro mě připravila panička za překvapení na nedělní dopoledne. Vlastně i odpoledne. Byla jsem pak tak moc zničená, že když odpoledne k nám domů přijela návštěva, tak jsem neměla ani sílu si hrát a dovádět a zalehla jsem pěkně do pelíšku a spinkala. Celou dobu bylo totiž docela chladno a hlavně větrno. Což je ostatně vidět na paniččiném pěkně vyfoukaném účesu. :o)

Slečna drsňák

Moje panička dostala od tety Věrky krásný dárek k narozeninkám. No podívejte, jak mi to krásně sluší. Není to nádhera? Teď prý už mám zase novou přezdívku. Už ne Barbínka ani Matka Tereza, jak mi teta Věrka říká. Teď jsem "prý" slečka DRSŇÁK. Ale ve skrytu duše jsem pořád ta stejná Easulka jako předtím. Nebojte se.

Teto DÍK!!! :o)

Někteří to nevíte, ale já nejsem žádný pokojový pes, ale pěkně hlídám domeček a převážně žiji na dvorku. Blíží se zima a moje 1+1 začíná být trošku chladné. Panička už mi zapla topení a tak já jsem si pozvala do mého bytečku podnájemnici. A takhle ráno nás spolu načapala moje panička. To je naše Čičinka. Moje kočičí miminko. Jen doufám, že do zimy pořádně vyroste, aby mě mohla zahřívat svým kožíškem trošku víc.

Dojela teta Werunka

Včera v pondělí 27.8.2007 přijela na návštěvu do Šaratic teta Werunka. A jak jinak než s pejskama. Tak jsme ji s tetou Věrkou vzaly do Těšan k rybníku, kde jsme si všichni pejsánci krásně zaskotačili. Byl to krásně prožitý kousek pondělního odpoledne. Doufám, že se zase všichni brzo uvidíme. :o)

Davy na prázdninách

Teta Věrka má teď krušné období v práci a chodí domů až v noci. Tak aby nebylo mé tajné lásce smutno, tak panička vymyslela, že si ho bereme na odpoledne na nějakou dobu k nám domů. Můžeme spolu běhat po zahradě, mazlit se na terase a když jsme hodní, tak nás panička vzala i do obýváku, kde pustila klimatizaci, aby nám nebylo tak moc veký horko, protože to nás opravdu moc zmáhá. Jen naše kočičky musí panička hlídat. Davy jim pěkně prohnal kožíšek. Ale trošku pohybu jim neuškodí a on ví, že jim nesmí ublížit (teda doufám, že to chápe). :o)

Novinka

Včera dne 14.8.2007 jsme společně s tetou Olčou a její krásnou Daisynkou navštívily rybník v Těšanech. Bylo to krásné a oboum nám psím kamarádkám se nám tam moc líbilo. Ale proč o tom vlastně mluvím? Poprvé jsem udělala něco, co se paničce i tetě moc líbilo. A hádejte co? Aportovala jsem činku (1 kg) z hluboké vody. Vím, že na tom není nic neobvyklého, ale já totiž nikdy takovou podivnou věc něměla v mordě.

 Vůbec jsem nevěděla, jak tu podivnou věc mám chytit, ale po chvilce námahy jsem na to přišla a celá šťastná jsem ji přinesla.

No nejsem šikulka? :o)

Čičinka

Už je to jako za starých časů. Ještě do nedávna se naše Čičinka bála mojí maličkosti. Nechtěla si se mnou hrát, mazlit se a nic podobného. Jen kolem běhala a žádný nufání. A mým psím citům to moc chybělo, neboť jsem si na to zvykla od Micinky. Ale už je to tady. Pochopila, že jsem zlatíčko a že ji mám moc ráda a chodí se se mnou ne jen mazlinkovat, ale dokonce se mnou už i spinkala v boudě. Jsem moc šťastná. Mám tě moc ráda Čičinko a doufám, že spolu bueme žít krásný, dlouhý a pohodový život. Budu tě vždy bránit. :o*

Poctivost

Panička mi říká, že jsem přišla o poctivost. Nevím co to znamená, ale pokud to bylo tehdy jak si myslím, tak to nic příjemného nebylo. Maxíku, ty lumpe, proč jsi mi to udělal? Nebylo to vůbec příjemné. Pořád ho od sebe odháním a on se nenechal odbít. A najednou to bylo. Něco takového divného (nikdy předtím jsem to nezažila) proniklo do mé pipinky. Moc jsem zaplakala. Ještě že tam byla panička a hned ho odehnala. Proč mě pořád všichni psí kluci chcou? Panička říká, že jsou úchylní i když jsem vykastrovaná. Ach jo. Asi se toho nikdy nezbavím. Pan doktor to paničce taky potvrdil, že je možné že se to podařilo Maxíkovi udělat. Tak už to mám za sebou.

Dalešická přehrada

V neděli na pánečkovi narozeninky jsme vyrazili s partou lidiček na Dalešickou přehradu. Dokonce jsem měla na lodi i svoje místo. Byla to sedačka jen pro mě a nikoho jsem na ni nepustila. To byl úplně nový zážitek. Jízda na lodi je ale docela zábavná věc. Všem se nám to moc líbilo. A těch zážitků, co jsem si přivezla. A nových kamarádů. A nejlepší co tam bylo? Tad podivná věc, co nás vozila na vodě dělala u břehu velý vlny. To bylo něco pro moje nožičky. Pořád jsem je po břehu honila a dorážela na ně. Doufám, že to někdy zase zopakujeme. Teď bude mít narozeninky ještě panička, tak třeba podnikneme jaště nejaký výlet. Už se těším. :o)

Tady mi strejda Luba domlouvá, jak si mám obout vodní lyže.....

Tady mě druhej strejda nechce vzít do kruhu. Ale já nezaberu moc místa....

Ani páneček mě nechtěl vzít na projížďku....

Oslava pánečkových narozeninek

V sobotu dne 28.7.2007 jsme společně s rodinou Flašinetků :o) oslavili pánečkovi narozeninky. Nejdřív jsem musela všem ukázat, jak si hraji s paničkou v bazénku. Bylo to příjemné osvěžení v horkém dni.           Pak mi tak moc vytrávilo, že mě musel Martínek nakrmit. Ale největší překvapení přišlo až pozdě večer. No podívejte, co přinesla naše Čičinka. No to jsem ještě neviděla. Ale vůbec mi to nechtěla dát. Pořád si s tím malým chlupatým zvířátkem hrála a nakonec ho snědla. Fuj teda. Já si taky ráda hraji s žabkou, ale papat ji? To teda ne. Mám přece svůj Royalek Caninek. :o) Ona teda má také pořád plnou misku papání, ale že by tohle chutnalo víc? No někdy to budu muset asi taky vyzkoušet. Ale tajně, aby to panička neviděla, protože říkala, že už Čičince nebude chtít dát pusinku. A to bych optavdu nechtěla.

Další kočičí miminko

Dnes t.j. 19.7.2007 v 1:45 hod nočního času k nám přišla návštěva na sledování zápasu MS20 ve fotbale. Jen tak mimochodem kluci jsou moc šikovní a postoupili. A hádejte co přinesli? Prý je to pro páníčka k narozeninkám který má příští týden, ale řekla bych, že já si to užiju mnohem víc. Je to kočičí miminko. Celou noc se moc a moc čičinka bála a schovávala se přede mnou v zahradě a byla tam až do rána, než jí přinesla panička. Jen doufám, že nám někam neuteče a zůstane s náma už napořád. Snad mi vynahradí lásku mé milované Micinky po které je mi pořád smutno.

:o(

Šikulka

Co jiného se dá dělat v těchto parných dnech, než pěkně pobíhat někde u vody. No vlastně víc jak u vody ve vodě. :o) To je alespoň to pravé osvěžení. Je to opravdová paráda. Konečně se mi to zalíbilo a panička je ráda, že si krásně užíváme společně vodních radovánek. Jinak to totiž ani nejde.

Smuteční oznámení

S hlubokým zármutkem v srdci oznamuji, že nás navždy opustila naše čičinka Micinka. Zemřela tragicky dne 2.7.2007.

Pozdrav ze Svycarska

Tak Vas vsechny zdravim z velice vzdalene zeme.Hned Vam to musim vsechno vystekat.Cesta probehla kupodivu velice dobre. Co dobre. Vlastne vyborne. Celou jsem ji prospala. Bodejt by ne. Panicka me pred odjezdem vzala na trihodinovou prochazku a ja byla totalne ko. Takze ani pri zastavkach jsem nechtela z auta ven. Probudila jsem se az ve Svycarsku v krasnych horach. Fotecky dodam dodatecne. Ted valim na prochajdu, tak musim koncit. Cus a posilam vsem jednu slintavou pusinku

Tak všichni držte pěsti,ať to vydržím.Dneska t.j. středa 27.6.2007 odjižíme na krátkou dovolenou do Švýcarska. Hned jak to jen bude možné Vás budu informovat o všem,co se tam děje a dělo. V pondělí mě máte zpět i s krásnýma fotečkama. :o)

Zábava

S naším novým členem rodiny Micinkou (panička teda říká, že je to moje miminko) je opravdu spousta legrace. Pořád si s něčím hraje a já ji nikdy nenechám nic dlouho a hned jí to zabavím. Někdy si ale hrajeme i společně. Jen pořád nechápu, proč i když třeba odpočívám mě kouše do čumáčku, ouška a nebo škrábe po čele. Ale viditelně ji to baví, tak ji nechám ať se unaví. Potom si lehne pěkně se mnou a odpočíváme společně. Ani jsem to nečekala, ale mám ji opravdu moc ráda. Jen je mi moc smutno, když uteče před dům a já nemůžu za ní. Poskakuje si v travičce, hraje si s vrbou a já se za ní jen dívám skrz bránu. Ale zatím se za mnou vždy vrátlila, tak jsem moc ráda. :o)

Radost paničce

Je pravda,že si myslím, že jí dělám radost pořád, i když někdy taky trošku pozlobím, ale tentokrát od ní slyším chválu opravdu pořád a všude. A to stačilo tak málo. Nevím proč jí to dělá tak velkou radost, ale budiž. Vždyť já uměla plavat už předtím. To musela vidět sama, když jsem spadla do Litavy a přes sílu říčního proudu, který mě unášel a přes vysoký břeh koryta jsem se po dlouhém boji dostala s velkou radostí všech zúčastněných na břeh. Je pravda, že jsem z toho nebyla nadšená a od té doby jsem do vody jít dobrovolně nechtěla, ale teď v tom horku je to úplně něco jiného. Je to parádní osvěžění a tak když se mnou jde i panička, tak si jdeme společně zaplavat. No když bude dostatečně trpělivá, tak někdy půjdu třeba i bez ní. To teprve bude právem pyšná na svoji placatku. :-)

Už je to tady

V pátek dne 1.6.2007 mi panička konečně pořídila slibovanou živou hračku. Teda po pravdě slibovala, že budou 2, ale donesla jen jedno. Prý to druhý je někde v Brně. Prý je to nějaká veš v kožichu :o) , ale já mám teď novou přezdívku. Jsem kočičí mamina. Však podívejte, jak spolu krásně spinkáme v boudě. Ještě že je to takovej malej prcek. Alespoň nezabere tolik místa. Je to zatím taková malá Pepina, tak je s ní celkem sranda. Pořád někde poskakuje, škrábe můj krásnej placatej čumáček a dokonce i kouše do ucha. Hlavně ať moc neprovokuje, nebo taky jednou kousnu. Ale je to alespoň doma teď zajímavější. Pořád se něco děje. Pořád jí musím pomáhat někam vylézt a nebo naopak ji musím usměrnit. Jen nevím proč pořád pláče, když jí šlápnu na nožičku.

Venčení v Kuřimi

Dne 27.5.2007 jsem si opravdu krásně užila nedělní slunečné dopoledne. Panička společně s tetama naplánovaly hromadné venčení pejsků tentokrát konané v Kuřimi. Bylo tam moc krásně. Všichni pejsci s radostí plavali v rybníku, jen já si pobíhala v blatíčku a do vody se mi moc nechtělo.

Poté ještě následovala procházka po polní cestě a také kousek krásným lesíkem. Ale představte si, koho jsem měla po boku. Měla jsem tam jednoho krásnýho placatýho čumáčka. Dělal mi osobního strážce a to i přesto, že byl o 3 měsíce mladší. Podívejte, jak se o mě krásně staral a hlídal. Byl to můj opravdovej bráška. Sice jen přes tatínka, ale to se přece taky počítá. Panička mi říkala, že tam bude bráška, ale tak říká i Mikinkovi a to je kočičák, tak jsem si myslela, že to bude zase nějaká taková legranda. Ale tentokrát to byla pravda. Jsem moc ráda, že mám konečně boxéřího kamaráda a ještě k tomu je to rodina. To bylo to nejhezčí překvapení, co mi panička mohla udělat. A ještě víc musím poděkovat tetě Andrejce, která našla moje stránky a zkontaktovala se s paničkou. Jinak bych je nikdy nepoznala. Teto DÍK!!!

:o)

Klubová výstava MSKAO

V sobotu dne 12.5.2007 jsme s paničkou navštívily Klubovou výstavu MSKAO ve Slavkově u Brna, která se konala v krásném zdejším zámeckém parku. No uznejte,není to tu krásné? Že mi to tam sluší?

:o)

Bylo zde mnoho psích kamarádů například Merlinek,kterého jsem už dlouho neviděla a byla jsem moc ráda ( škoda,že taky nevystavoval, moc mu to slušelo ) a dokonce naše setří kamarádka Daisy si odnesla ocenění výborná a titul CAJC. Opravdu jí to moc slušelo. Ale to sluníčko bylo až moc únavné. Vůbec nechápu, kde někteří pejsci vzali tolik energie a elánu ještě běhat. Já byla ráda, když jsem si mohla lehnou do stínu stromu a vše jen pozorovat bez pozvednutí hlavy. I když to jsem celá já, pro ty co mě znají žádná novinka.

:o)

Kastrace

Slovo paničky: Tak už je to konečně za náma.Beruška v pátek dne 27.4.2007 podstoupila předem plánovanou kastraci.První den byl težký.Celou noc postávala a nachápajíc se smutně dívala svýma krásnýma očičkama na paničku,co jí to nechala udělat.Ale byla moc šikovná a statečná.Dokonce ani neplakala.Poctivě dostávala injekčně podávaná antibiotika a něco proti bolesti do neděle.Od pondělí pak už jen do čtvrtka tabletky s antibiotikama.Dnes t.j. 7.5. jedeme tahat stehy.Easulka je už čilá a veselá.Jen se jí nějak moc nechce papat.Ale kdo ji zná tak ví,že to je u ní docela běžná situace.Přikládám foto našeho bříška.

Další členové rodiny

Dvě z těchto chlupatých klubíček budou cca za měsíc naše.No další kočičí sorozenci.Už se těším,jak je budu prohánět po dvorku.Alespoň tu nebudu sama a budu si mít s kým hrát,než přijede panička z práce.

Jen doufám,že to už panička nebude přehánět a mohlo by to stačit.A pokud další mazlíček,tak jedině placatka.

                            :o)

...ale ještě jedno překvapení mě o víkendu čekalo........a to.......

Společné venčení ve Slavkově

V sobotu dne 21.4.2007 mi moje panička udělala velikou radost. Domluvila se společně s tetama a uspořádaly nám společné venčení čtyřnohých miláčků ve Slavkově u Brna.Byla to paráda.

Počasí nám opravdu přálo.Bylo krásně.Sešlo se nás tu celkem 8 pejsků jeden hezčí jak druhý.Však podívejte.To byla tlupa.Doufám,že se to bude opakovat častěji.Moc se mi to líbilo.A ne jen já jsem byla spokojená.

Jen škoda,že s náma nebyla žádná placatka.Ach jo.Snad někdy příště,už se těším.

:o(

Už je to tady. Termín kastrace je domluven na pátek 27.4.2007 v 16.00 hod. Tak nám prosím všichni držte pěsti,ať to moc nebolí. :o(

Proměna

Slovo paničky: A je to tady. Dnes 4.3.2007 se moje malá beruška proměnila na velkou, dospělou slečnu. Začala nám poprvé hárat. To chudinka neví co ji čeká, protože cca 1 měsíc po prvním hárání ji chci nechat vykastrovat. Ale pssst. Ne že ji někdo prozradíte co to je. Sousedka Vanilka ( rhodéský ridgeback ) má již v půl roce kastraci za sebou a Easynka na ni nepoznala žádnou změnu. Mají se i nadále rádi jako předtím. Tak snad to proběhne stejně hladce i u Easynky.

Tak držte pěsti a až mi to zase ta moje placatka dovolí, tak Vám napíšu, jak to vše dopadlo. Moc nechce, abych jí sem do toho kecala. :o)

Že by jaro?

Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, je únor a vypadá to, že začíná jaro. Nevěříte? Tak se podívejte...

No není to nádhera? Najednou jsou naše procházky ještě krásnější a příjemnější. Hned je veseleji a tak můžu běhat jak hvězda.

 Jsem ráda, že se mnou máte trpělivost a sledujete příspěvky, tak Vám všem posílám slintavou pusinku. No a panička to musela hned vyfotit.

:o)

Společné venčení v Brně

Dne 27.1.2007 jsem s paničkou a tetou Věrkou a její zrzavcem jela na venční do Brna. Po cestě jsme nabrali ještě do auta novou tetu Weru a její maďarskou Borušku. V Brně na nás čekala další teta Lucinka a její Merlinek. Ten se do mě zamiloval hned na první pohled. Davy teď má velkou konkurenci. A že se na sebe dívali opravdu škaredě. :o) No a během chvilky se tu oběvilo mnoho lidiček společně se svýma čtyřnohýma miláčkama. Bylo to moc pěkné odpoledne. Tolik radovánek co jsme si užili, to bylo neuvěřitelné. Jen můj obdivovatel Merlinek za mnou pořád běhal a já ho neustále nosila na zádech, což mě docela dost unavovalo. Byl to ale dobrej trénink na kondičku.

Zimní radovánky

No co se to začalo dít. To jem teda úplně mimo. Nevím co se to stalo, ale nějak mi začíná být zima do kožíšku. Proč to asi? Ještě že můžu být doma v teple se svojí paničkou. A když už to bylo opravdu moc, tak jsem byla i na procházku plně vybavena. Nevím teda jestli mi sluší zrovna červená, ale panička má pocit, že jsem slečna, tak to musí být znát na první pohled.

Ale náhle další změna. Jednoho dne začalo z nebe poletovat něco takového malého a bílého. Docela se mi to líbilo, tak jsem to chvilku honila po dvoře. Ale bylo toho nějak moc, tak jsem to nemohla vše pochytat. A na čumáčku to studí? Co to asi je? Panička tomu říkala snížek. Škoda, že to nechutná dobře. To by bylo hodování. :o) Ale procházky jsou nyní mnohem příjemnější. Už nejsem tak zablácená a nemusím se koupat.

Půl roku

A je to tady. Dneska mi panička řekla, že mám půltý narozeninky. Nevím co to znamená, ale asi to bude něco pěknýho, protže jsem to mohla slavit. Jestli to bude často, tak se mi to bude líbit. :o)

Už nejsem to malý štěňátko, ale jsem opravdová slečna k zulíbání. Alespoň to všichni tvrdí a já jim to velice ráda věřím. Ještě donedávna jsem navštěvovala s mojí paničkou 2x týdně výcvik v KK. Ale teď se rozhodla, že už budeme jezdit jen 1x a to v neděli do KK Pozořice se sídlem na Staré Poště. Moc se mi tam líbí. A dokonce už umím i poslouchat. Ale musí se mi chtít. :o)

Můj výcvik

 Nevím co se stalo, ale moje panička měla asi takovej pocit, že bych se měla něco učit. A proto se mnou jela poprvé 5.září na cvičák do KK Zetor v Brně. Na první dojem to bylo moc pěkný. Bylo tam všude kolem plno psích kamarádů většinou v mým věku (až na pár vyjímek) a to se mi moc líbilo. Hned jsem si říkala, že by to mohlo být každý den. Ale ejhle....

...najednou to začalo. Prý přivolat pejsky k noze. Ale proč? To se mi teda moc nechce, když je tu tolik kamarádů. No tak dobře. A tak už to jde pořád. K noze, sedni, lehni......a volno-to mám nejraději. :o)  Ale už se mi to nezdá tak těžký. Vždyť nakonec dostanu pochvalu, pamlsek a stejně si pohraju s kamarádama a udělám i radost paničce.

Štěněcí radovánky

Každý den za náma přišel nějaký dvounohý kamarád na návštěvu. To jsem měla moc ráda. Ale abych jim nedělala tak moc radosti, tak jsem to vždy všechno prospala a vzbudila se až po odchodu. To mě bavilo. Takhle je zlobit. Ale občas jsem to nevydržela a taky jsem si pohrála. Jinak by to byla nuda.

...Tondy mám moc ráda...

... hračky miluji...

Ještě jako úplně malinkatý miminko to bylo krásný. Každý 2 hodiny za mnou chodila dvounohá babička, abych se doma sama nenudila. Chvilku jsem si s ní pohrála a pak zase spinkat. Ten život je tak strasně moc únavnej. :o)

Můj první týden v novém

První týden to vcelku ušlo. Moje adoptivní dvounohá panička si vzala mateřskou dovolenou, aby mi to ulehčila. Ale to já jí rozhodně nedělala. Hned první noc jsem jí dávala najevo, že jsem tady. A tak jsem každé max. 2 hodiny vylezla ven z boudy, sedla si jí pod otevřené okno v ložnici a zpívala jí tak dloho, než přišla a pomazlila mě. No řeknu Vám, byla to náročná noc. :o) Náročná až tak moc, že jsem zase skoro celý den prospala. A tak to trvalo celý týden.

Jen občas, když jsem byla vzhůru jsem se pomazlila, nebo poňufala s mým novým "bráškou" kočičákem. Alespoň nějaký zvířátko v domě.

První den doma

No co Vám budu vykládat. 25. června to začalo. Nic příjemného to nebylo. Ne jen že jsem byla bez naší smečky, ale panička mě naložila do "prý" auta a čekala nás dlouhá cesta do nového domova. Bylo to nepříjemné. Pořád to se mnou házelo. Tak jsem se schoulila do novýho pelíšku a celou cestu se tulila k ruce mé náhradní dvounohé maminky. :o)

Příjezd domů byl ještě divnejší. Vystoupily jsme někde kde tomu panička říká sportovní areál. Tam se mi to ale teď moc líbí. Je tam pořád hodně dětí, které mi nahrazují sourozence. A stejně tomu bylo i tenkrát. Ale byla jsem moc unavená. Takže po krátkém seznámení s dvounohou babičkou a dědečkem jsme opět nasedly do auta a jely tentokrát již opravdu domů. Bylo to tak moc náročné, že jsem skoro celý zbytek dne prospala........ :o)