Jdi na obsah Jdi na menu
 


18. 10. 2006

Německý boxer

Výška: psů 57-63cm,fen 53-59cm
Hmotnost: psů 30-32kg,fen okolo 28kg
Srst: Zbarvení je žluté nebo žíhané,přičemž škála žlutého zbarvení sahá od tmavé jelení červeni po světle žlutou.Žlutočervené zbarvení se považuje za nejhezčí.Srst je krátká,přilehlá a lesklá a nevyžaduje zvláštní péči.
Původ:Ve své dnešní podobě elegantního psa je poměrně mladý.Kořeny plemene však musíme hledat ve středověku v Bavorsku.Zde křížili různá plemena tak,aby dostali psy vhodné jak pro lov těžké zvěře,tak pro psí zápasy,tenkrát silně oblíbené až do roku 1890 byli němečtí boxeři mnohem větší a těžší a podobali se spíše dogám.V roce 1896 byl v Německu založen Klub přátel německého boxera,který se zasloužil o dnešní harmonickou postavu boxera i jeho vynikající povahové vlastnosti.Roku 1904 byl stanoven první standart Německého boxera a od roku 1926 patří německý boxer do mezinárodně uznávané skupiny služebních psů.Současný standard klade velký důraz na celkový harmonický vzhled boxera,všechny jednotlivé části těla musí být ve vzájemném žádoucím souladu.
Boxer je inteligentní,klidný a snadno ovladatelný pes,přitom výborný hlídač.Je dobrým společníkem a miluje děti.I tato okolnost přispívá k tomu,že boxeři jsou oblíbenými psy v domácnostech.

Třída: 

 

 

Savci (mammalia)

 

 

Řád: 

 

 

Šelmy (carnivora)

 

 

Čeleď: 

 

 

Psovití (canidae)

 

 

Plemeno: 

 

 

Německý boxer (Deutscher Boxer)

 

 

Země původu: 

 

 

Německo

 

 

Kohoutková výška: 

 

 

53 - 63 cm

 

 

Hmotnost: 

 

 

25 - 32 kg

 

 

Průměrná délka života: 

 

 

12 let

 

 

Původní využití: 

 

 

hlídání, zápas s býky

 

 

Dnešní využití: 

 

 

společník, služební pes

 

 

Německý boxer je velice oblíben již po několik desetiletí. Za předka tohoto plemene je považován brabantský býkohryz, kterého bychom našli především u myslivců, protože sloužil k lovu. Podle zdrojů jeho úkolem bylo přidržet zvěř do příchodu lovce, který ji skolil. Německý boxer, tak jak ho známe dnes, vznikl křížením z gdaňského a brabantského býkohryze s jinými bavorskými a cizími psi. Dnes se německý boxer používá nejen jako pracovní pes a obranář, ale také jako společenský pes. Mnozí majitele povídají, že boxeři jsou schopni udělat cokoliv, jen aby svého pána potěšili a do každé práce se pouští s nadšením. Mají veliké kouzlo osobnosti a jedinečnou mimiku. Avšak německý boxer se rozhodně nehodí pro lidi, kteří nemají rádi pohyb. Toto plemeno vyžaduje pohyb a činnost. Často vidím cyklisty, běžce či jezdce na koních s boxery, z kterých nadšení z pohybu přímo sálá. Německý boxer se jistě také nebude zlobit, když s ním jeho pán bude dělat agility, dogfresbee či flyball.

Jsou to velice inteligentní psi, kteří zůstávají celý život hravým štěnětem, pokud jim to jejich zdraví dovolí. Jeho sebevědomí, vyrovnanost a klidnou povahu doplňuje nemecký boxer i věrností k majiteli a ke své „smečce“ a ostražitostí. Ke „svým lidem“ se chová otevřeně, ale vůči cizím se někdy může projevit jako nedůvěřivý pes. Je snadno vychovatelný díky své ochotě se podřídit.

Německý boxer je středně velký, dobře osvalený pes s krátkou srstí. Má širokou a mohutnou tlamu s lehce vyhrnutým čenichem, ale hřbet nosu nesmí být výrazně zamáčknutý do čela, ale nesmí ani padat. Rozlišujeme dvě barvy srsti. Za prvé žlutá, která se vyskytuje v růžných odstínech od světlé až po jelení červeň. Druhé zbarvení je žíhané. Žíhání německého boxera má vždy žlutý podklad a probíhá ve směru žeber. Základní barva a žíhání od sebe musí být jasně rozpoznatelné. Boxerův vzhled dotváří tmavá maska. Bílé odznaky se tolerují.